Jednou to přijít muselo…

Už nějaký čas jsem si pohrával s myšlenkou pořídit si „NĚCO“ kam budu zapisovat svoje myšlenkové pochody, postřehy ze života, zážitky a věci co mě momentálně vrtají hlavou. To vše abych se mohl s odstupem času ohlédnout za svojí minulostí a zasmát se nad svými názory, pobavit se svými zážitky a v dobách plných pochyb sám o sobě se utvrdit v tom, že nejsem takovej lůzr jak se zdá, a že mám za sebou i nějaké ty osobní úspěchy.

 

Navíc mám už po krk těch svých lživých dohod sám se sebou. Vždycky si něco naslibuji a pak se po tom slehne zem. Ale říká se, že co je psáno, to je dáno. Co kdyby na tom bylo něco pravdy? Tohle všechno by mělo být také důkazem toho,  že jsem se změnil.    Ano…    Nejsem spokojený sám se sebou. Je to špatně? Dobře? Kdo ví. To ukáže čas. Třeba právě díky občasnému zapsání pár slov na papír (elektronický, musíme přece šetřit lesy) na to přijdu.

 

A co teď? Tato forma zápisků má sloužit pro mé osobní účely a měla by tedy být nepřístupná veřejnosti. No jo, co když se ale najde někdo koho by to zajímalo nebo by mu to dokonce pomohlo? Rozhodl jsem se tedy zvolit formu veřejného blogu. Bude to mít hned dvě výhody:

 

1) Jelikož to nebude médium pouze pro mě, budu zde moci zveřejňovat věci co mě zajímají a vypouštět je na světlo světa. A jelikož je takových věcí spoustu, má to druhou výhodu…

 

2) Díky pravidelnému přispívání se sem budu často vracet a připomínat si věci, které jsem sám sobě nasliboval a budu si moci zkontrolovat jak moc jsem/nejsem k sobě fér.

 

 

Takže světe, tady mě máš!

Categories: Ze života

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>